Zobrazují se příspěvky se štítkemcity centre offices. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemcity centre offices. Zobrazit všechny příspěvky

středa 24. března 2010

I’m Not A Gun: We Think As Instruments

City Centre Offices/Starcastic
2006

hodnocení: 4/7
psáno pro mGuide

Impresionistické desky. Jsou chvíle, kdy přijdou vhod. Třeba když vám nestačí pozorovat provázky jarního deště visící z oblohy přes okno a chcete si zážitek umocnit poslechem skladby nazvané Soft Rain In The Spring. Jenže kdyby se ta skladba jmenovala „Párek skotačících mláďat pandy velké“, nebyl by v tom až takový rozdíl. Vše důležité se odehrává ve vaší hlavě a I’m Not A Gun, což je technoproducent John Tejada a japonský kytarista Takeshi Nishimoto k tomu pouze dodávají vhodný soundtrack složený z postupů jazzu, post rocku a click’n’cut elektroniky. Bylo by to fajn, kdyby se v těch padesáti minutách objevilo něco, co vám bude znít v uších i po jejich uplynutí a přinutí vás se k desce We Think As Instruments vracet. Takhle je to jen slabší průměr.

Dictaphone: Vertigo II

City Centre Offices/Starcastic
2006

hodnocení: 6/7
psáno pro mGuide

Od té doby, co jsem v Jelením příkopě viděl a slyšel 808 State, nemám pochyby o tom, že dechové nástroje tvoří s elektronickou hudbou mimořádně šťastné spojení. Zatímco v tanečním mainstreamu představuje využití dechů spíše výjimku, mezi alternativnějšími umělci se jedná o osvědčený prostředek k dotvoření atmosféry – byť se mnohdy jedná o samply z jazzových nahrávek. Samplů sice najdete na novince německého dua Dictaphone požehnaně, veškeré klarinetové a saxofonové party ovšem naživo obstarává polovina dvojice Roger Döring. Nejde přitom o žádné dlouhé vyhrávky – spíše v duchu minimalismu pojaté zvukové útržky, které víceméně kopírují glitchově ambientní krajinu skladeb. Lhal bych, kdybych napsal, že to, co Dictaphone dělají, je nějak úžasně originální. Stejně tak by ale bylo chybou jejich snažení zatratit, už kvůli množství obsažených emocí.