Badly Drawn Boy: Born In The U.K.

EMI
2006

hodnocení: 3,5/5
psáno pro Rock & Pop

Poté, co odvolal z nahrávání své páté desky producenta Stephena Streeta, protože nebyl z výsledkem spolupráce spokojený, rozhodl se Damon Gough vulgo Badly Drawn Boy přizvat do studia Nicka Franglena z kytarově-elektronické dvojice Lemon Jelly. Jejich společné dílo dostalo název Born In The U.K., ve kterém pochopitelně rezonuje titul slavného alba Goughova velkého oblíbence Bruce Springsteena.
Na rozdíl od něj ale nemá Badly Drawn Boy mnoho příběhů k vyprávění. Místo toho se v jeho písňových textech prolínají „obyčejná“ témata lidských citů se všemi jejich možnými důsledky. Dokonce ani titulní skladba nepřináší žádné zásadní vyjádření o tom, co to znamená, být občanem Británie. Místo toho představuje jen jakousi mozaiku autorových osobních vzpomínek na dětství prožité v sedmdesátých letech a nejsilnějšími referenčními body jsou tu zmínky o Margaret Thatcherové, tenistce Virginii Wade a kapele Silver Jubilee (která pro Gougha, jak se nestydí přiznat, znamenala tehdy mnohem víc než Sex Pistols).
Intimnější desku Badly Drawn Boy ještě nenatočil a i když už kolem něj není aura novosti, jako v období po vydání debutu The Hour Of Bewilderbeast, stále zůstává jedním z nejzajímavějších britských písničkářů současnosti se schopností přijít jednou za čas s dostatkem silných a do značné míry nadčasových skladeb.