Shitkatapult/Starcastic
2007
hodnocení: 4/5
psáno pro Rock & Pop
Neřídí vlastní tančík, ani nehází do publika během vystoupení mixér a v klipech si nenechává nasazovat vlastní vousatou tvář na tělo vyvinuté modelky. I bez těchto výstředností je ale postavení berlínského producenta Saschy Ringa v rámci avantgardní elektronické scény srovnatelné s pozicí Richarda D. Jamese (Aphex Twin) na hudební mapě 90. let. Dějiny nás ovšem učí, že včerejší avantgardy se stávají dnešním mainstreamem, na což existují v podstatě dvě modelové reakce: jedna spočívá v zatvrzelém bránění undergroundových pozic, druhá ve snaze vytěžit z námluv s hlavním proudem maximum.
Apparat na své čtvrté sólové desce zvolil spíše druhou možnost. V praxi znamená, že zvukově sice ještě stále vychází ze své „granulární estetiky“ definované deskami jako Duplex nebo Silizium EP, zároveň ale navazuje i na loňskou spolupráci s Ellen Allien na albu Orchestra Of Bubbles. Právě na ní Sascha objevil kouzlo vokálů, přímočarých melodií a – ano, dokonce písní. Někdo v tom vidí zradu undergroundových hodnot, jiní logický vývojový krok určený osobním hudebním vývojem. A teď si, čtenáři, vyber!
neděle 28. března 2010
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat