Badly Drawn Boy: One Plus One Is One

Twisted Nerve/XL Recordings/CDirect
2004

hodnocení: 5/7
psáno pro Rock & Pop

Nesnadná čtvrtá deska britského zázraku
Damon Gough aka Badly Drawn Boy to nemá u kritiků lehké: nejdříve se předháněli ve vychvalování jeho debutu The Hour Of Bewilderbeast, za který dostal v roce 2000 Mercury Prize. Nad jeho dalšími dvěma deskami, soundtrackem k filmu About A Boy (česky Jak na věc) a řadovkou Have You Fed The Fish? už zase ohrnovali nos, protože to prý nějak nebylo ono. A na jeho novinku existuje tolik rozporuplných názorů, až by z toho jeden usoudil, že dostal každý z recenzentů úplně jinou desku.
Co vyvolává takový názorový rozptyl? V první řadě nejspíš povaha nahrávky a jejího autora. Badly Drawn Boy je samorost a kdo nepřistoupí na jeho hru, toho zvláštní kouzlo alba One Plus One Is One (Nesouhlasíte? Tak běžte do háje!) mine. A to je rozhodně škoda, protože i přes Goughovu rozporuplnou pěveckou úroveň a některá neohrabaná vyjádření v textech jde především o pozoruhodnou alt.folkovou kolekci s vlivy sahajícími od The Beatles (nezní snad v titulní skladbě Goughův zpěv jako vokál nebožtíka Lennona?) přes Jethro Tull (hřmotná Summertime In Wintertime) až po Nicka Cavea (hlavně v This Is That New Song).
Pokud se vám nezalíbí napoprvé, doporučuju tuhle desku nechat uležet a vrátit se k ní opět po čase, kdy možná oceníte její poněkud tajnosnubnou krásu.