Zobrazují se příspěvky se štítkemindies. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemindies. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 26. března 2010

Květy: Kocourek a horečka

Indies Records
2006

hodnocení: 5/7
psáno pro mGuide

Že je Brno tradičním centrem tuzemské alternativní hudební tvorby, je snad dostatečně známé. Zásluhy tamního vydavatelství Indies Records na jejím šíření jsou také poměrně nasnadě. Kolik z vás ale zajásá při zprávě, že tentýž label právě vydává druhé album brněnské alternativní kapely Květy? Přitom by se důvodů k radosti našlo hodně: Květy nezní jako žádná jiná současná česká kapela a ani v zahraničí byste podobných mnoho nenašli. Hudebně se jejich tvorba pohybuje od akustického bigbítu připomínajícího Hm… k noiseově elektronickým experimentům na hranici poslouchatelnosti, celé album ovšem pevně svírá spona nezaměnitelné „přírodní“ poetiky písňových textů, v nichž jako by se odrážely střípky básnictví Filipa Topola, Roberta Nebřenského či jednoho z oblíbených básníků Budoáru staré dámy. Kocourek a horečka je deska odvážná, originální a nesnadno uchopitelná a jako taková se obtížně hodnotí. I recenzent je totiž jenom člověk, když má ale dobrý den…

středa 24. března 2010

Yellow Sisters: Singalana

Indies Scope Records
2007

hodnocení: 6/7
psáno pro mGuide

Možnost recenzovat čistě vokální desku, navíc domácí provenience, nepřichází zrovna každý den. Jak ale k takové recenzi přistoupit, když se podobná hudba obvykle vzpírá jakýmkoli žánrovým hranicím a už vůbec na ni nelze uplatňovat běžná kritéria používaná při hodnocení popu?
Abychom si rozuměli: debutové album dívčí čtveřice Yellow Sisters není žádným obtížně poslouchatelným dílem zkoumajícím možnosti lidského hlasu po vzoru takové Diamandy Galás, spíš má blíže k vokálnímu žonglování Bobbyho McFerrina. Maximálně přitom využívá početní převahy „sester“, ať už jde o různé souzvuky, proplétající se hlasové linky a podobně.
Kromě v úvodu recenze zmiňované nadžánrovosti – jazz, klasika i populární hudba jsou na desce Singalana skutečně jedním – působí nesmírně osvěžujícím dojmem kontrast mezi technicky dokonalým zpěvem dívek a neakademicky hravým přístupem k aranžím jednotlivých skladeb. Dočkáme se tak i beatboxu (hostující Jesus v Revolution) či nejrůznějších imitací přírodních zvuků (vítr ve stejnojmenné skladbě, čmelák nebo jiný okřídlený hmyz v Bzum).
Výhrady lze mít snad jen k poněkud slabší angličtině, která se na desce přirozeně střídá s češtinou, skutečnou i „fiktivní“ svahilštinou a v jednom případě i francouzštinou. Celkový dojem z desky je ale natolik pozitivní, že se podobné námitky jeví celkem nepatřičně.

Iva Bittová & Javas: The Party

Indies Records
2007

hodnocení: 5/7
psáno pro mGuide

Ke spojení brněnského DJe a producenta Javase s taktéž moravskou alternativní superstar Ivou Bittovou došlo poprvé v roce 1998. Na CD však vychází záznam jejich studiové session prakticky kopírující stavbu jejich živých vystoupení až nyní. Ne že by to projektu bylo na škodu: díky přítomnosti Bittové získávají Javasem servírované techhouseové skladby (včetně vlastního tracku Infantil Pop) téměř nadčasovou kvalitu. Její hlas přitom z desky rozhodně nijak výrazně neční – vokálními linkami přispívá zpěvačka střídmě a s citem a často uplynou celé minuty aniž by se jakkoli projevila. Povinnou recenzentskou otázku, komu je vlastně CD určeno, neřeším. Svého kupce si vzhledem ke své kvalitě určitě najde a skeptikům nezbude než si dokola pouštět svého Sashu a Oakenfolda.