Basement Jaxx: Crazy Itch Radio

XL Recordings/EMI
2006

hodnocení: 4/5
psáno pro Rock & Pop

Každé z dosavadních tří alb dvojice Simon Radcliffe a Felix Buxton posunulo hranice toho, co ještě taneční hudba snese o notný kus. Abyste tomu rozuměli: nešlo o žádnou nenápadnou subverzi, která by údajně stagnující hudební žánr nahlodávala zevnitř, ale o pořádný frontální útok, před kterým jste se mohli buďto pevně uzavřít ve svém bytě a odolávat mu poslechem vánočních hitů Boney M, nebo se jím nechat beze zbytku smést. Žádná střední možnost neexistovala a stejně tak neexistuje ani v případě novinky Basement Jaxx s názvem Crazy Itch Radio.
Počínaje symfonickým intrem následovaným pilotní singlovkou Hey U vás Radcliffe s Buxtonem vtáhnou do svého jedinečného hudebního vesmíru, kde si židovský klezmer podává ruce s balkánskou dechovkou, akustické kytary bojují o vaši pozornost s banjem a do toho všeho zní ty nejšílenější taneční rytmy, které si dokážete představit.
Crazy Itch Radio je postmoderní karneval zvuků a stylů, který vás podle vaší momentální nálady dokáže beze zbytku okouzlit, nebo vám poleze pěkně na nervy. Těžko si tu najdete svoji oblíbenou skladbu, kterou si budete pouštět častěji, než zbytek alba (i když by se tu na druhé straně pár kandidátů určitě našlo), spíše budete desku využívat jako portál do jiné hudební dimenze, ve které je tak dobře, protože v ní Boney M nikdy neexistovali.