Zobrazují se příspěvky se štítkembasement jaxx. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkembasement jaxx. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 28. března 2010

Basement Jaxx: Kish Kash

XL Recordings/CDirect
2003

hodnocení: 5/7
psáno pro Rock & Pop

Schizoidní deska do schizoidní doby
Kde prostý selský rozum nestačí, nastupuje papír, tužka a vzniká dlouhý seznam pro i proti. Tady je stručný výtah:
PRO: Třetí deska Basement Jaxx je padesátiminutové tour de force, během kterého vás Simon a Felix provedou historií taneční hudby funkem počínaje a garáží konče. Aniž na okamžik zaváhají, prokazují oba pánové opět mimořádný cit pro vystavění skladeb. Najít mezi nimi slabší track by byl úkol pro specializovanou pátrací jednotku. Lesk navíc desce Kish Kash dodávají slavná jména jako loňský vítěz Mercury Music Prize Dizzee Rascal, Meshell Ndegeocello nebo Siouxsie Sioux.
PROTI: Jaxx se pouze vezou na v Británii momentálně ukrutně módní vlně mash-upů a hi-fi experimentátorství, reprezentované například Richardem X. Na jedné straně jim to umožňuje na jedné desce skloubit house, hip-hop nebo třeba world music, na straně druhé s takovým přístupem těžko nadchnou mnoho lidí mimo území commonwealthu. Amerika se totiž jako klíště drží svého r'n'b a kontinentální Evropa si navzdory nečetným snahám o změnu (viz Bastard Pop na Radiu 1) tradičně jede po úplně jiné koleji.
Už je vám to jasné?

pátek 26. března 2010

Basement Jaxx: Crazy Itch Radio

XL Recordings/EMI
2006

hodnocení: 4/5
psáno pro Rock & Pop

Každé z dosavadních tří alb dvojice Simon Radcliffe a Felix Buxton posunulo hranice toho, co ještě taneční hudba snese o notný kus. Abyste tomu rozuměli: nešlo o žádnou nenápadnou subverzi, která by údajně stagnující hudební žánr nahlodávala zevnitř, ale o pořádný frontální útok, před kterým jste se mohli buďto pevně uzavřít ve svém bytě a odolávat mu poslechem vánočních hitů Boney M, nebo se jím nechat beze zbytku smést. Žádná střední možnost neexistovala a stejně tak neexistuje ani v případě novinky Basement Jaxx s názvem Crazy Itch Radio.
Počínaje symfonickým intrem následovaným pilotní singlovkou Hey U vás Radcliffe s Buxtonem vtáhnou do svého jedinečného hudebního vesmíru, kde si židovský klezmer podává ruce s balkánskou dechovkou, akustické kytary bojují o vaši pozornost s banjem a do toho všeho zní ty nejšílenější taneční rytmy, které si dokážete představit.
Crazy Itch Radio je postmoderní karneval zvuků a stylů, který vás podle vaší momentální nálady dokáže beze zbytku okouzlit, nebo vám poleze pěkně na nervy. Těžko si tu najdete svoji oblíbenou skladbu, kterou si budete pouštět častěji, než zbytek alba (i když by se tu na druhé straně pár kandidátů určitě našlo), spíše budete desku využívat jako portál do jiné hudební dimenze, ve které je tak dobře, protože v ní Boney M nikdy neexistovali.

sobota 4. července 2009

Basement Jaxx: Lucky Star feat. Dizzee Rascal

XL Recordings/CDirect
2003

hodnocení: 6/7
psáno pro Rock & Pop

Další důkaz, že to mají labouristé v Británii nahnuté. Nevěříte? Tam, kde Fatboy a spol. zaměstnávají kvůli clearingu samplů desítky lidí, provádějí Jaxx v podstatě pravicovou politiku – všechny vokály (a zde jsou ke slyšení hned tři) si nahrávají sami, respektive s pomocí přátel. Dokonce i ten etnický motiv ve skladbě Lucky Star si odnikud nevypůjčili a postarali se i o jeden ze dvou remixů, ve kterém narovnali hiphopově kulhající beat originálu do podoby nakopnutého electro houseu. Nakonec se Simon a Felix přece jen slitovali a vypsali šek Dillinjovi, který na oplátku dodat slušně provedený hardstepový kousek a všichni byli šťastní až do smrti.