pondělí 14. prosince 2009

Jana Vébrová: Kykyrý

Indies Records
2007

hodnocení: 3,5/5
psáno pro Rock & Pop

Na českém folkovém nebi vyšla letos nová hvězda, zatím tedy spíše jen hvězdička. Jmenuje se Jana Vébrová, pochází ze severočeského Varnsdorfu a přes svůj nízký věk (dvacítku překročila teprve nedávno) má slušně našlápnuto stát se konkurencí svých mnohem zkušenějších kolegyň.
Nejvíc se píše o její podobnosti s Radůzou, kterou Jana připomíná expresivním projevem i používáním akordeonu. Rozdíl je v přístupu k vlastnímu skládání písní – zatímco u Radůzy je prvotní nějaký zážitek, z něhož se působením tvůrčího procesu stává píseň, v případě Vébrové jde často o bezprostřední záznam pocitů a nálad nerušený racionalizováním ohledně použití toho či onoho. Výsledkem je hudba, která je ve své brutální upřímnosti místy až k nesnesení krásná (Tostese spletla), jindy zas působí poněkud neotesaně (Čertíci).
Výjimkou jsou skladby napsané producentem desky Ivanem Acherem, v nichž je zmíněná bezprostřednost nahrazena větším kalkulem a které se tak navzdory jisté přitažlivosti blíží tuzemskému avantgardně folkovému průměru. Druhá deska bude pro Vébrovou kritická, prozatím však buďme rádi za Kykyrý!

+

hodnocení: 5/7
psáno pro mGuide

Při svém nízkém věku (nebylo jí ještě ani pětadvacet) má původně varnsdorfská písničkářka Jana Vébrová za sebou spolupráci s Činnou, předskakování na turné Trabandu a teď už i album vydané na brněnské značce Indies Records. Kdo jiný může taky u nás pustit do světa desku písničkářky, pro kterou je hlavním výrazovým prostředkem expresivní zpěv podbarvený hrou na akordeon?
Srovnání s Radůzou se nabízí, leč neobstojí – zatímco Radůzina hudba má blíže k písničkářstí ve vlastním slova smyslu, tj. přetavování zážitků a pocitů do písňové formy, u Vébrové se zdá, jako by hudba vycházela přímo odněkud z jejího nitra bez zkreslujícího působení tvůrčího procesu. Výsledkem je, alespoň pro mě, dojem větší prožitosti a opravdovosti. Týká se to zejména nejstarších skladeb na desce (zde pod čísly 1, 5, 7, 9, 11 a 13), ty novější napsané ve spolupráci s Ivanem Acherem občas mají tendenci sklouzávat do triviality vlastní části tuzemské alternativně folkové scény.
Přítomnost Vébrové uhrančivého vokálu ale dělá i z těch slabších kousků událost. Navíc se zdá, že skládání hudby je pro Janu spíše existenční nutnost než prostředek k dosažení něčeho tak pomíjivého, jako je světská sláva, a to je pro hudbu vždycky plus.

Žádné komentáře:

Okomentovat